Vyhledávače.info » Články » Kolik klíčových slov se vejde na jednu stránku

Kolik klíčových slov se vejde na jednu stránku

Optimalizace pro vyhledavače je zamořena mnoha mýty a jedním z nich je…

Mýtus o jednom klíčovém slově

Začátečníci v SEO se často ptají, na kolik klíčových slov a frází mohou či mají optimalizovat jednu stránku. A skoro vždy nacházejí tyto odpovědi:

Všechny jsou doslovnými citáty z článků rádoby SEO expertů a všechny jsou… zcela špatně.

Proč špatně? Vždyť soustředíte-li se důsledně na jeden dotaz, snáze se na něj dostanete nahoru a každý přeci ví, že návštěvnost z vyhledavače je tím větší, čím výš se stránka umístí. Ano, jenže to je jenom polovina pravdy. Návštěvnost totiž roste nejen s pozicí, ale i s počtem dotazů resp. jejich celkovou hledaností.

První pozice v Googlu na 10 dotazů hledaných průměrně dvěstěkrát za měsíc zřejmě přivede dvakrát větší návštěvnost než první pozice na pouhý jeden dotaz, byť hledaný tisíckrát za měsíc.

Kolika dotazy lidé hledají počasí na Krétě

Podívejte se na konkrétní příklad, stránku o počasí na Krétě Dušana Janovského. Hlavní text je dlouhý 561 slov, celá stránka včetně navigace apod. má 653 slov. Tipněte si, přes kolik různých dotazů na ni lidé z vyhledavačů přicházejí, a pak čtěte dál.

Většina začátečníků by se soustředila na dotazy [počasí kréta], [počasí na krétě] a možná ještě [kréta počasí]. Dušan na to ale šel chytřeji a napsal text pestřeji. Pokud jste tipovali desítky unikátních vstupních dotazů, mýlili jste se. Pokud stovky, jste už blíž. Konkrétně v září 2011 to bylo těchto 511 dotazů a celkem přivedly 3 512 návštěv:

Zároveň si všimněte, že nejčastější dotaz [počasí na krétě] přivedl jen necelých 16 % návštěv a 10 nejčastějších dotazů necelých 65 % návštěv. Ještě zajímavější je, že za celou sezónu, tj. od začátku července do konce října, bylo návštěv již 8 654 a unikátních dotazů 1 017. Nejhledanější si i zde drží 16% podíl návštěv, prvních 10 kleslo na 62 %.

Šla by stránka ještě vylepšit?

Rychlou analýzou zjistíte, jak všechny ty stovky až tisíce dotazů vznikají. Asi polovina jde na vrub chybějící či nesprávné diakritice a překlepům. To vám při psaní textu moc nepomůže a musíte spoléhat na vyhledavač, že si s těmito tvary poradí sám. Zbytek se v případě počasí na Krétě kombinuje ze tří směrů, jakými lidé při hledání uvažují:

Co, kdy a kde zde tvoří zřetelný vzorec, a pokud by chtěl Dušan ještě víc návštěvníků z vyhledavačů, měl by přemýšlet, jaké hodnoty do vzorečku zapomněl dosadit. Např. není moc pravděpodobné, že by lidé hledali desetidenní předpověď, aniž by hledali týdenní. Slovo týdenní (s variantami týden, za týden, sedmidenní apod.) ale v textu chybí a stránku tedy nyní nenajde nikdo, kdo v dotazu tato slova použije. Text neobsahuje ani slovo dnešní nebo měsíce duben a listopad (všechny měsíce jsou jen v obrázku s grafy).

Jsem přesvědčen, že kdyby Dušan chybějící slova do textu doplnil, návštěvnost z vyhledavačů by ještě o 10 až 20 procent stoupla a především by stránku našel skoro každý, komu je určena. Vysoký podíl uspokojených hledajících totiž považuji za mnohem hodnotnější výsledek než absolutní počet návštěv, protože je škoda přenechávat konurenci návštěvníka, kterého mohu stejně dobře či lépe obsloužit sám.

Jak dlouhý text je tedy potřeba

Dušanův text má 561 slov, což není úplně málo, ale zdaleka ne vždy je tak rozsáhlý text potřeba. Webový text má ostatně být jen tak dlouhý, jak je nezbytně nutné, a i když chcete pokrýt co nejvíc unikátních dotazů, vždy dodržujte Krugovu radu a “vynechte zbytečná slova.” Podívejte se proto na pár příkladů kratších textů.

Můj článek uvádějící mapu parkování v Praze má jen 220 slov, a přesto přivedl v březnu 2008 (tři měsíce po vydání) 1 917 návštěv přes těchto 438 unikátních dotazů:

Na jedno slovo článku tak v průměru připadlo 1,99 dotazu. Pro srovnání, na jedno slovo výše uvedeného Dušanova textu připadá 0,91 dotazu.

Jiný můj článek, který představuje online nástroje na převod videa z YouTube do MP3 pouhými 196 slovy, za letošní listopad přivedl z vyhledavačů 1 185 návštěv přes 389 dotazů a za delší období od 1. července do 30. listopadu 5 716 návštěv přes 1 220 dotazů, což představuje 6,22 unikátních dotazů na jedno slovo textu. Nejčastější dotaz při tom přivedl jen 8,41 % návštěv a deset nejčastějších dotazů 28,2 % návštěv. Dotazy, které se v daném období objevily v průměru méně než jednou denně, přivedly 5 045 návštěv, což je přes 88 %.

Někdy je text sice dlouhý, ale to neznamená, že ho musíte celý psát sami. Například článek Jakuba Boučka o tom jak odstroupit od smlouvy s Českým energetickým centrem má 632 slov, ale o dalších skoro 36 tisíc slov ho prodlužují komentáře čtenářů. Výsledkem je za listopad 8 595 návštěv z vyhledavačů přes 1 423 unikátních dotazů.

Jak si sami ověříte kolik dotazů pokrývá vaše stránka

S Google Analytics je to snadné:

  1. Z menu vlevo TRAFFIC SOURCES zvolte Sources – Search – Organic. Otevře se vám graf a tabulka dotazů.
  2. Pod grafem klikněte na Landing Page. Tabulka se naplnít adresami jednotlivých vstupních stránek.
  3. Klikněte na adresu vybrané stránky. Tabulka nyní bude obsahovat jen jeden řádek.
  4. Z rozbalovacího seznamu Select… nad tabulkou zvolte Traffic sources – Keyword. V tabulce se zobrazí vstupní dotazy vybrané stránky a jejich počet je zobrazen u stránkování vpravo nad tabulkou.

Pokud umíte pracovat s Google Analytics API, budete to mít ještě snazší.

Shrnutí a doporučení

  1. Před tvorbou obsahu každé jednotlivé stránky si udělejte pečlivou analýzu kladených dotazů. Používejte nejen známé nástroje na návrh klíčových slov AdWords a Skliku, ale i vlastní hlavu.
  2. Sestavte obsah stránky tak, aby věcně na každý kladený dotaz optimálně odpovídal. Pokud to nedokážete dostatečně přehledně, jasně a stručně, zvažte rozdělení tématu na více stránek.
  3. Pište text jazykově co nejpestřeji a na žádné jednotlivé slovo z potenciálně hledaných frází resp. jejich vzorců nezapomeňte. Kdyby např. Dušan ve svém textu o krétském počasí zapomněl na slovo září, stálo by ho to skoro 400 návštěv.
  4. Nikdy nevěřte nikomu, kdo vám bude tvrdit, že jednu stránku lze optimalizovat jen na málo slov či frází a že nejdůležitější slovo se v ní má co nejčastěji opakovat. Opakuje-li se zbytečně často, stránka se čtenářům hůř čte a hlavně se vám do ní nevejdou jiná slova s podobným významem.
  5. Bonusový tip: Chodí-li vám na nějakou stránku návštěvy z vyhledavačů přes výrazně méně unikátních dotazů měsíčně, než kolik slov sama stránka má, zamyslete se, zda by nešla napsat lépe.

Podrobnější data a poděkování

Všechna statistická data, která jsem pro tento článek posbíral, najdete v souhrnné tabulce. Kromě celkového i unikátního počtu slov hlavního textu i celé stránky a výsledků dat z Google Analytics v ní u některých stránek najdete i čísla z Google Webmaster Tools, která jsou také docela zajímavá. Až se budete dívat na konkrétní stránky, jejichž adresy jsou v tabulce také, mějte prosím na paměti, že se mohly od uzávěrky článku (17. 12. 2011) změnit.

Za poskytnutí přístupů k Analytics a GWT zdvořile děkuji:

Dušanovi Janovskému s weby kreta.rovnou.cz a dusan.pc-slany.cz,
Jackovi DeNeutovi s webem nelso.cz,
Jakubovi Boučkovi s webem jakub-boucek.cz,
Jiřímu Surovcovi s webem psds.cz,
Judovi Kaletovi s webem blog.glor.cz,
Nikolovi Tepperovi s webem kindly.cz a
Zdeňkovi Hejlovi s webem portiscio.net.

Vám všem děkuji za trpělivost při čtení a těším se, že vám budu moci ukázat další zajímavé příklady na některém z mých školení SEO. Na podobné téma, i když z širšího pohledu celého webu, si můžete též přečíst mé starší články Jak často jsou hledaná nejčastěji hledaná slova a Strategie optimalizace pro vyhledávače.

, 20. prosinec 2011

Komentáře

  1. No ne že bych s čímkoliv v článku s autorem nesouhlasil, jen mám dojem, že se tak trochu vlamuje do otevřených dveří. Nejde totiž o to, že by nějaká konkrétní stránka nemohla kombinovat větší množství klíčových slov, ale o to, že je vhodné on-page faktory primárně cílit jen na určitá klíčová slova, na něž je následně prováděna off-page optimalizace.

    — Palm Pre Plus    20.12.2011 20:16    #

  2. Zajímalo by mě, jestli Dušan Janovský při psaní uvažoval o nějakém SEO, nebo prostě jen psal článek pro čtenáře, které zajímá, jaké je na Krétě počasí. Protože to mi přijde nejlepší – přece to píšeme pro návštěvníky, ne pro stroje. Návštěvnost (dobře – potažmo i SEO) pak je přirozeným výsledkem dobře napsaného článku. A blbý text, i když třeba optimalizovaný, možná přitáhne návštěvníky, otázka je, jestli jim i k něčemu bude.

    — Honza    20.12.2011 22:27    #

  3. Honzo, Dušan se tu třeba zastaví a odpoví Vám sám. Osobně si myslím, že na SEO moc nemyslel, ale on si to může dovolit, protože má SEO v krvi a dokáže psát dobře i intuitivně.

    O psaní pro stroje, jak jste si jistě všiml, ten článek ale není. Pro stroje mohou psát jen blázni. Je o psaní pro lidi, kteří něco hledají pomocí současných strojů.

    Že článek musí především mít dostatečnou informační hodnotu, je jasné. Zároveň ale platí, že článek se sebe dokonalejšími informacemi o počasí na Krétě v dubnu je Vám jako uživateli k ničemu, když ho dotazem [počasí na krétě v dubnu] nebo podobným nenajdete. Bohužel je takových textů — informačně hodnotných leč těžko nalezitelných — na současném webu hodně a vyhledavače s tím sami moc nepořídí. V tom je většina zodpovědnosti na autorech a tím i na SEO.

    — Marek Prokop    20.12.2011 22:41    #

  4. Marku, internet je plný bláznů... Alespoň to tak při procházení firemních webů a shopů vypadá :-)

    — Honza    20.12.2011 23:04    #

  5. V tom máte, Honzo, bohužel pravdu, ale ti blázni mne zas tolik nezajímají, protože jejich texty stejně nacházet nechci. Psal jsem ten článek pro ty, kteří tvoří něco hodnotného, ale zdaleka ne vždy si uvědomují, na co vše by při tom měli myslet.

    — Marek Prokop    20.12.2011 23:09    #

  6. výborný článek Marku, ale možná by to chtělo dát do souvislosti s mírou konverze, protože to že přivedu na svou stránku hodně lidí, ještě neznamená, že udělají to co by měli.

    S rostoucí množinou slov klesá, nebo neklesá konverzní poměr?

    — Michal Raška    21.12.2011 09:54    #

  7. Michale, velmi dobrá otázka. Intuitivně bych předpokládal, že konverzní poměr může s rostoucím počtem vstupních dotazů růst i klesat. Usuzuji tak z PPC reklamy ve vyhledávání, kde lze konverzní poměr zvýšit někdy přidáním dalších slov do sestavy a jindy naopak přidáním slov vylučovacích. Skoro vždy ale s počtem vstupních dotazů poroste absolutní počet konverzí, takže spíš jde o to, kolik vyšší návštěvnost stojí. U PPC to jsou samozřejmě peníze za zbytečné kliky, ale u SEO mne žádné náklady navíc nenapadají.

    Nicméně pokud je princip popisovaný v článku použit na obchodní texty, určitě je vhodné jednou za čas analyzovat konverzní poměr vstupních dotazů a ty obchodně nejcennější posílit jak on-page faktory, tak především zpětnými odkazy.

    Zároveň se většinou snažím nepoužít či dodatečně odstranit slova, která by přiváděla návštěvníky přes zjevně nerelevantní dotazy, protože návštěvník zklamaný z toho, že nenašel, co hledal, je potenciální riziko pro značku a pověst webu.

    — Marek Prokop    21.12.2011 10:44    #

  8. Pěkný článek, jen z něj cítím (možná trochu linkbaitingovou) kontroverzi ve smyslu: „optimalizovat stránku na jednu frázi“ je chyba, kdežto „optimalizovat na stovky frází“ je v pořádku. Mám ale za to, že obě varianty mají svůj význam, jen jsou součástí rozdílných strategií.

    Jestliže dokážeme dobře umístit v SERP „sto-frázovou“ stránku a měli bychom tam jen jedinou frázi, přicházíme zbytečně o cennou návštěvnost, přesně jak píšeš. Jestliže se ale pohybujeme v konkurenčním segmentu a je pro nás vůbec těžké se v SERP umístit, snáze se to podaří stránce optimalizované na jednu frázi (čehož lze samozřejmě dosáhnout i s dodržením Krugovy rady, to se nevylučuje :-)). Zejména je-li stránka podpořena stejnou frází v off-page faktorech. Souhlasí?

    Konečně, když už takto cílenou návštěvnost získám, mohu text stránky rozšiřovat o další fráze, sledovat změny množství návštěv a její kvality atd. Soudím tedy, že se bavíme hlavně o schopnosti odhadnout možnosti konkrétního projektu a o strategiích získávání zpětných odkazů. Nakonec je SEO vždy hlavně o strategii, základní logika vyhledávačů se už roky skoro nemění.

    — Jan Štráfelda    21.12.2011 13:53    #

  9. Honzo, kdepak kontroverze. Já už to takhle přednáším konzistentně 5-6 let a ještě déle praktikuji. Článek jsem napsal až teď, protože jsem celou dobu doufal, že ho dřív napíše někdo jiný a ušetří mi práci.

    S tím, že by se snáze umístila stránka zaměřená jen na jednu frázi, rozhodně nesouhlasím. Důvodem je především latentní sémantické indexování, které Google používá AFAIK už dlouho a Seznam s ním zřejmě začal již také.

    Na druhou stranu souhlasím, že za určitých okolností může být strategie top dotazu/ů správnější. Souvisí to ale spíš se silnými a slabými stránkami firmy resp. optimalizátora. Je to strategie vhodná pro toho, kdo má nějakou přirozenou výhodu v link buildingu (ať už dovednostní, nebo třeba díky silné značce) a zároveň nemá lidi, kteří by mohli dobře psát.

    A pak je samozřejmě nutná v tématech, kterým větší variabilita dotazů chybí, ale těch je asi výrazná menšina.

    — Marek Prokop    21.12.2011 14:33    #

  10. Marku, díky za komentář. Můžeš ještě vysvětlit, jak využití LSI znevýhodňuje stránku optimalizovanou na daný vyhledávací dotaz proti stránce optimalizované na celou řadu dotazů? Zjednodušeně to chápu tak, že metoda LSI umožňuje vyhledávači identifikovat na stránce synonyma a číselně vyjádřit podobnost mezi dotazem a stránkou, resp. mezi jednotlivými synonymickými frázemi na stránce. Ale nerozumím, proč by tato synonyma měla být více preferována než jedna fráze, která odpovídá vyhledávacímu dotazu?

    — Jan Štráfelda    21.12.2011 15:37    #

  11. Honzo, pokud to chápu správně, píše Marek o návštěvnosti, což je to, o co jde, a ne o pozici na jednu konkrétní frázi, což zas tak důležité není.

    — Petr ZZZ    22.12.2011 12:38    #

  12. Poslední dobou získávám pocit, že SEO (i to “dobré”) ubližuje používané slovní zásobě. Autoři (ať již vědomě či podvědomě) v duchu snadného nalezení vyhledávači volí jednodušší výrazy, vyhýbají se méně používaným synonymům, preferují holé věty. Tím sice své myšlenky zpřístupňují širokým masám, ale ubližují čitelnosti (a trochu i informační hodnotě). Právě na odkazovaném “Počasí na Krétě” ten zvláštní SEO pocit mám: příliš holá fakta, málo “jazykového pojiva”.

    — Kamil Okáč    22.12.2011 13:31    #

  13. Částečně souhlas Kamile

    — Alík    22.12.2011 13:37    #

  14. Petře, já přece také mluvím o návštěvnosti :-)

    — Jan Štráfelda    22.12.2011 14:56    #

  15. Poznámka na okraj: dneska jsem se podíval do Analytics a pod dojmem z tohoto článku spočítal unikátní fráze, které mi vodí traffic na můj „Zeitgeist pro dospělé“ – http://pachollini.posterous.com/mladezi-nepristupne-cim-se-cesi-bavi-aneb-zra – je jich 4431, což dělá zhruba 4 fráze na každé obsažené slovo. Ne, že by to byl zvlášť následováníhodný příklad, ale podobnou taktiku používá spousta serverů.

    — Pachollini    22.12.2011 19:48    #

  16. [10] Honzo, vycházím z toho, že zejména u obecnějších, méněslovných dotazů si vyhledavač není často jistý, co přesně uživatel hledá. Pak by bylo logické, aby preferoval stránky s všestrannějšími odpověďmi, protože tím zvyšuje pravděpodobnost, že bude uživatel s výsledky spokojen. Existuje pro to i hezký modelový algoritmus: pro dotaz [A] vyhodnotit též pořadí pro nejčastější rozšíření [A B], [A C], [D A B] apod. a ta pak určitou vahou promítnout do řazení výsledků na dotaz [A].

    [12] Kamile, máte nějaký důvod se domnívat, že Vámi popisovaný jev souvisí se SEO? Já nacházím stylisticky mizerné texty ve velmi hojném počtu i na místech, kde SEO jistě nehraje žádnou roli — v diskusních fórech, v novinách, v televizních reklamách, na papírových letácích, ve scénářích televizních seriálů atd.

    Pokud jde konkrétně o informační webové texty Dušana Janovského, považuji je za absolutní českou špičku. Pokud Vám připadají špatné, raději pro web nepište, dokud nezměníte názor (bez urážky prosím).

    [15] Matěji, na čísla je to příklad hezký, ale bojím se, že tvůj článek informační potřebu většiny hledajících příliš neuspokojil :-)

    — Marek Prokop    23.12.2011 11:01    #

  17. Super článek, akorát uváděná uzávěrka článku – 17. 12. 2012 se mi jaksi nezdá, asi používám jiný kalendář :D

    — Adam Zelenka    25.12.2011 18:44    #

  18. [17] Díky za upozornění. Opraveno.

    — Marek Prokop    25.12.2011 23:24    #

  19. [15] Marku, z Vaší obranné reakce soudím, že jsem svůj názor vyjádřil neobratně. V žádném případě se ale nemělo jednat o útok na Vás nebo Dušanovy texty — pokud to tak vyznělo, omlouvám se.

    Čeho se chci dopátrat, je odpověď na otázku: “Nenutí SEO autory používat jednodušší — méně bohatý — jazyk?”

    — Kamil Okáč    26.12.2011 18:12    #

  20. [19] Kamile, mne by odpověď na Vaši otázku také zajímala. Přesněji řečeno, domnívám se, že odpověď zní ne, SEO nenutí autory používat jednodušší jazyk, ale zároveň se s názorem, že nutí, setkávám dost často a rád bych věděl, co k němu jeho zastánce vede. Bohužel jsem se nikdy nedopátral žádných konkrétních argumentů a na pouhé dojmy začínám být už malinko alergický. Proto se omlouvám, pokud má předchozí odpověď vyzněla poněkud hrubě.

    Ale zpět k tématu. Mohu se Vás znovu zeptat, proč se domníváte, že je jazykově chudý písemný projev motivován na webu primárně optimalizací pro vyhledavače, když se běžně objevuje i v situacích, ve kterých snaha o SEO nedává žádný smysl?

    — Marek Prokop    26.12.2011 18:22    #

  21. [20] K druhému odstavci: O obecně upadající jazykové úrovni na webu mimo SEO původní komentář (i když to možná nebylo úplně zřejmé) nebyl — ta je samozřejmě všudypřítomná a SEO neovlivněná.

    K odstavci prvnímu: Konkrétními “tvrdými” argumenty to podložit nedokážu. Jen narážím na texty, kterým není po informační stránce co vytknout, ale je na nich vidět, že při psaní autor na SEO myslel — a působí to na mě rušivě.

    — Kamil Okáč    26.12.2011 20:05    #

  22. Kamile, pojďme z toho tedy společně udělat další článek. Navrhněte jazykově lepší formulace v některém z mých či Dušanových textů a vyzkoušíme, zda to výsledky ve vyhledávačích ovlivní kladně, nebo záporně. Napište mi prosím na marek@sovavsiti.cz. Díky.

    — Marek Prokop    26.12.2011 20:38    #

  23. [20] SEO samo o sobě nenutí, Marku, a tady, myslím, zbytečně slovíčkaříš. Mnohé jedince k tomu nutí jejich představa o tom, jak by “text s dobrým SEO” měl vypadat. Pak podléhají nějakému “vnitřnímu nutkání” zjednodušovat vyjádření a opakovat klíčová slova nad míru, protože věří, že to “je lepší pro SEO”. Všimni si, že záměrně neříkám, jestli je nebo není, říkám, že tomu mnozí věří. Možná to ty ze své pozice nevidíš, nesetkáváš se s nimi, ale slyšet od zadavatele “v textu musíte pětkrát zopakovat nějakáfráze“ není zas tak zřídkavý případ, a do jednoho na otázku “Proč?” odpoví, že to je přeci kvůli SEO. Ne každý je Prokop, aby jim vysvětlil, že jen něco špatně pochopili.

    A k tomu druhému: Marku, tyhle představy ovlivnily vyjadřovací prostředky, jak píše Kamil: “Je vidět, že při psaní autor myslel na (opravím) to, aby používal klíčová slova”. Jenže na to, abys to viděl, musíš mít jazykový cit, to ti žádná analýza výsledků vyhledávání neukáže. Kdyby se, Marku, nakrásně ukázalo, že pro vyhledávače je nejlepší psát všechna slovesa v infinitivu (fabuluju), tak můžeš udělat analýzu, slavně dokázat, jak jsou texty s infinitivy skvělé, ovšem pranic tím nezměníš na faktu, že takový text bude úspěšný, skvěle indexovatelný a skvěle nalezitelný jazykový hnus.

    — Martin Malý    27.12.2011 14:45    #

  24. [23] Martine, díky za komentář. Souhlasím s tebou ve všem s výjimkou toho, že je zde “slovíčkaření” zbytečné. Také mi vadí špatné texty a také je mi jasné, že dost z nich vzniká pod vlivem “SEO”. Zároveň ale považuji za nutné jasně říct a v případě potřeby neustále opakovat, že tyto špatné texty vznikají nikoli kvůli vyhledavačům, nýbrž proto, že jejich autoři 1) neumějí psát a/nebo 2) mají o SEO jen matné a chybné představy.

    Během školení a konzultací se mi vždy znovu a znovu potvrzuje, že neumí-li někdo psát, znalost SEO mu moc nepomůže a nadále píše špatně. Když ale někdo psát umí a dosud psal špatně jen proto, že to považoval za nutné pro vyhledavače, stačí mu SEO vcelku jednoduše vysvětlit a začne psát ještě lépe než před tím, kdy o SEO poprvé zaslechl.

    Proto jsem napsal tento článek, proto SEO vysvětluji, kudy chodím, a proto ho budu bránit přesným odlišováním od “SEO”, byť to považuješ jen za slovíčkaření.

    Terminologická doložka: SEO v tomto kontextu nepovažuji za obor. Obor, např. webdesign či programování, jde dělat dobře i špatně. SEO je ale optimalizace, tj. proces směřující k optimálnímu (nejlepšímu) výsledku. Z tohoto pohledu něco SEO buď je, nebo není. Špatné SEO by byl protimluv.

    — Marek Prokop    27.12.2011 15:24    #

  25. Marku, nebylo by místo zjednodušeného tvrzení “optimalizace na jedno slovo” lepší používat “optimalizace na jedno téma”? Spojení počasí na krétě, počasí kréta, kréta počasí, pocasi kreta jsou významově identická (což lze říci o většině vyhledávacích dotazů z vaší ukázkové tabulky). Čím více se Google bude snažit “porozumět” dotazu, tím méně bude záležet na přesné formulaci. Jste přesvědčený, že kdyby Dušan vypustil slovo září, tak Google jeho stránku nezobrazí na vyhledávací dotazy, které jsme uvedl na začátku (bez slova září)? Já si myslím, že by ji zobrazil i tak: zkrátka proto, že dotaz odpovídá hlavnímu tématu (počasí na krétě), září je rozvíjející slovo a Google přece rád nabízí různorodé výsledky.

    — tomas    3.1.2012 10:32    #

  26. [25] Tomáši, asi správně nerozumím otázce. Ano, optimalizace stránky na jedno téma (skupinu úzce souvisejících dotazů) je dobře, kdežto optimalizovat stránku na jeden dotaz je špatně. Pochopil jste ten článek jinak?

    Když v Dušanově textu nebude slovo “září”, Google jeho stránku nadále najde např. na dotaz [počasí kréta], avšak nenajde ho na dotazy [počasí kréta září], [počasí na krétě v září] a další, které slovo září obsahují. A právě to je ten podstatný rozdíl.

    — Marek Prokop    4.1.2012 10:39    #